A něco navíc

Vesnice pod hradem Kost byla založena v roce 1636. Pro potřeby hradních obyvatel byly postaveny další dvě nejdůležitější stavby - statek v Semtíně a zájezdní krčma, nynější hotel Podkost. Později přibylo několik stavení, v nichž se provozovala řemesla potřebná pro život na hradě a v pivovaře - bednář, kovář, tesař, zedník, studnař, švec, řezník. A na statku poklasný, ovčák, sadař. Pěstoval se tu chmel pro hradní pivovar a vinná réva, kterou zpracovávala místní vinopalna.

Podkosti se bohužel nevyhnuly ani války. Nejprve to byla válka třicetiletá (1618 - 1648), kdy kostecko okupovaly armády Švédů. Potom válka prusko-rakouská (1866), odtud památník u Pomníků. Dále první světová válka - jen okrajově, a konečně druhá světová válka, kdy se v lesích ukrývali partyzání a zajatci. Po druhé světové válce mnoho rodin z obce odešlo do pohraničí a vesnice se pomalu začala vylidňovat. V roce 1905 tady žilo 238 obyvatel, v současnosti jen nepatrný zlomek z tohoto počtu. Podkost a dalších osm obcí a patnáct samot patří pod správu Libošovic.

A jak se nám tu žije? Jen s malou nadsázkou se dá říct, že dvěma životy. Zimním - tichým, velmi klidným a trochu osamělým. A pak také letním, kdy sem přijíždí obrovské množství turistů, konají se koncerty, divadla a rytířská klání pod hradem, z kopce do kopce jezdí jeden cyklista za druhým a nad hlavami nám létá spousta balónů, z nichž nám dolů mávají rozesmátí vzduchoplavci.

Víte, že hrad Kost založil Beneš z Vartemberka o jeden rok později, než byla založena Karlova universita?

Víte, že hrad Trosky založil Čeněk z Vartemberka v roce 1380? Hrad Kost je tedy (překvapivě) o 31 let starší..

Víte, že oba pánové byli vzdálenými bratranci?

Víte, že hradem Kost Vás provedou pohodoví průvodci, kteří Vám ho představí tak, abyste se rádi ještě mnohokrát vrátili?

Je totiž krásný v každé roční době. V jeho středu jsou mokřady plné lučních květin. Ty kvetou od jara do podzimu a podle nich se barví i Plakánek. V létě je plný výletníků a v zimě, kdy je pokrytý sněhem, je nejhezčí - ztišený, romantický...

Plakánek je zhruba 2km dlouhý a má několik částí. Ta turisty nejnavštěvovanější se jmenuje Střehomský Plakánek. Protéká jím říčka Klenice a odrazy skal všude kolem se zrcadlí na hladině Oborského rybníka. Dojdete tudy až do vesničky Střehom s krásně zachovaným mlýnem.

Když ale v polovině Střehomského Plakánku odbočíte doleva, budete dál pokračovat Veseckým Plakánkem. Jím protéká Vesecký potok. Tato část vás dovede do Unescem chráněné vesničky Vesc. Jsou v ní dochované krásné roubené chalupy. Cestou sem půjdete kolem bývalých vápencoých lomů a mlýna, který uvidíte po pravé ruce krátce před vsí.

Kaňon Plakánek byl v roce 1990 zapsán jako Přírodní rezervace a v posledních letech je v něm obnovená zajímavá naučná stezka.

Rytinu maminky s dítětem určitě viděli všichni ti, kteří vstoupili do jeskyně u studánky pod hradem, na začátku Plakánku. Její autor ale vytvořil ještě další zajímavost, kterou objeví prakticky jen ten, kdo o ní získal informaci již před svým putováním po tomto kraji. Denně kolem ní chodí obrovské množství lidí, ale nevidí ji.

Je v otevřené jeskyni, těsně za dlouhou dřevěnou lávkou. Pískovcová socha je asi 2m vysoká a je nádherná. Její autor přidal i své jméno, které teď vidíte i vy. Tak příjemné setkání s touto kamennou kráskou...

Nad rybníkem Obora je řada přirozených skalních dutin a komínových slují. V jedné z nich byly objeveny střepy ze dvou nádob z období laténu, tedy doby Keltů u nás. S největší pravděpodobností se jedná o svatyni jakéhosi kultu. Možná věštírnu, možná příbytek druidů.

Prostředí v ní magicky působí snad na každého, kdo do ní vstoupí.

Velké kouzlo předvádí Slunce. Jeho paprsky dopadnou do vnitřního prostoru jeskyně pouze ve dnech rovnodennosti ve večerních hodinách. A v těchto chvílích osvítí přírodní skalní oltář, pod kterým byla nalezena rozbitá jedna z keltských nádob

Tvar vstupu do jeskyně soustřeďuje zvuky z protější strany údolí do nitra jeskyně. Zvuky z těsné blízkosti jeskyně ale neslyšíte

Ani proudění vzduchu v jeskyni není standardní. Působí tu fumaroly, tj. teplé zemské proudy, které mohou zvedat suché listí, peří, atd.

A co je hlavní? Jeskyně je na silném geopozitivním bodě. Zůstaňte v ní sami se sebou a naberete tolik nové psychické i fyzické energie, že je to až neuvěřitelné.

V roce 1881 sem vrchnost kosteckého panství nastěhovala vdovu po svém zaměstnanci. Někde je nazývaná Kačka, jinde Barka. O rok později sem přistěhoval druhou vdovu, také Barku. Říká se, že ta první nebyla příliš chytrá, ta druhá se zase chovala povýšeně a měla velmi zhoršený zrak. Obě ženy zde spolu žily 19 let. Po celé ty roky se Kačka o později slepou Barku starala a pomáhala jí. V roce 1910 déle žijící Kačka zemřela v léčebně v Kosmonosích.

V tomto uměle vytvořeném skalním bytě najdete pět místností a v ních po ránu možná i spící výletníky...

Také jste propadli kouzlu poznávání zajímavých míst prostřednictvím hry a sportu současně? V okolí Kosti máte příležitost hledat a najít nejen "kouzelné krabičky" s notýskem, tužkou a malými dárky uvnitř, ale i poznat místa, která byste při běžném turistickém výletě neobjevili.

První mapka ukazuje kešky doslova na každém kroku. Ta druhá jednu speciální a možná i tu nejhezčí z nich. Na skále uvidíte rytinu velkého koně s jezdcem a hledaná krabička se skrývá právě u něj. Vy se k ní dostanete jen tak, že slaníte.

Tak hodně štěstí, držíme vám palce!

Hradiště lidu popelnicových polí vzniklo na nepřístupném ostrohu nad rybníkem Obora asi v 7. - 6. stolečí před našim letopočtem (starší doba železná). Za dalších 200 let osídlení zaniklo V 7. století našeho letopočtu na tento ostroh přišli Slované z rodu Charvátů. Život v hradišti Poráň pak trval až do 12. století a jeho zánik byl nejspíš způsoben požárem. Nevýhodou tohoto skvělého místa bylo, že obyvatelé hradiště neměli vodu. Vyřešili to tak, že vytesali v jedné ze skalních soutěsek schody a pro vodu chodili do dnešního Plakánku. Dokážete tyto schody najít?

Naproti studánce Roubence je ve stráni několik skupin mohylových hrobů. Byli v nich zřejmě pohřbívání výše zmiňovaní Charváti. Místo, kde tyto mohylové hroby jsou, se dnes jmenuje Na rašovci.

A jak vzniklo jméno Poráň? Pravděpodobně podle mužského osobního jména Pora, patřící kníženi, nebo jiné významné osobnosti kmene Charvátů

V Podkosti jsou dvě restaurace - hotel Podkost a U draka. V té druhé zmíněné se budete cítit jako hradní páni a jistě si romantickou atmosféru krásně užijete. Cyklisté hodně využívají skvělé venkovní posení s grilem a udírnou. Co takhle třeba losos na grilu ? Tak dobrou chuť!